Obecně o kometách

Komety neboli vlasatice se převážne skládají z ledu a prachu. Když se řekne kometa, tak si snad každý představí tipický ohon. Mezi nejznámější komety patří  Halleyova, Halle-Bopp nebo Kohoutkova kometa. Komety jsou řazeny podle svých oběhových časů. Krátkoperiodické komety mají oběžné doby kratší než 200 let, zatímco dlouhoperiodické komety mají oběžné doby delší.

Složení komet

• Jádro - pevná část komety o velikosti kilometrů až desítek kilometrů. Je složeno z ledu, prachu, kamení a plynů a má velmi nepravidelný tvar
• Koma - kulová obálka kolem jádra, složena především z plynů. Koma vzniká z materiálu, který se vypařuje z jádra.
• Ohon - plyn a prachové částice směřující od Slunce. Ohon vzniká z par, plynů a prachu, které odpadají z komy

Vznik komet

Předpokládá se, že komety vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako Oortův oblak nebo v Kuiperově pásu.Ve sluneční soustavě se komety snad nejvíce blíží prvotní látce, ze které sluneční soustava vznikala. Výzkum komet je tedy klíčový pro zjištění pravdy o historii a vzniku sluneční soustavy.

Zánik komet

Kometa se může rozdělit na více částí. Může se to stát, když se kometa přiblíží do velké blízkosti např. ke Slunci nebo Jupiteru. Další příčinou jsou neslapové síly jako rotace jádra. První kometou u které bylo pozorováno rozštěpení jádra byla Bielova kometa. Štěpení jádra je u komet častý jev.